Fora

da chela fenestra

serada sui me pensier

te vedo

luminoso e pien de color

come dhute i di

quanche'l neve

sbianchedea le zime

quanche i fior

vien fora' ntra la giaza

quanche'l sol va sote

e fei dhuto ros

e quanche le foie toma

te l'aga neta

io volarae verdhe chela fenesttra

restadha seradhe par masa tempo

su dhuta la toa beleza

 

Fuori

da quella finestra

Chiusa sui miei pensieri

Ti vedo

Luminoso e pieno di colori

Come ogni giorno

Quando la neve

Imbianca le cime

Quando i fiori

spuntano tra il ghiaccio

Quando il sole tramonta

e tutto diventa rosso

Quando le foglie cadono

nell'acqua limpida

Io vorrei aprire quella finestra

Rimasta chiusa da troppo tempo

Su tutta la tua bellezza

 

  Gisella De Martin

 

f

San Denè

che bel che è ades vede da Vigo e da Laio

sta bela ceseta su sote al monte Tudaio

ma è da vigni fin casù par feise n'idea,

ades veramente na cèsa somea.

Che bel che è vignesto! de inte e de fora

e tornou dito e fato la ceseta de allora.

Le nuove balaustre, i banchette giustade

ades è un piazer stà n'doneade.

E là, sul'altar, san Denè coi leoi

nol par pì contento e i vuore pi boi?

è stou fato n'laoro, ma bel veramente!

che merita n'plauso da duta la dente.

Col l'anima e col cuor casù i a lauròu

parchè torne che luogo che i nostre vece a lasòu

n'quoi, te la grota, avon betù na croseta

adès na orazion dison cà te ceseta

do pa sta valada varda, ma varda fin dal pè,

dane na ociada, te preon ! San Denè

 

Mario Da Rin Puppel

 

 

O villeggiante che sul Brentone vai, prendi un bastone che si sa mai, non per le mucche, che son tanto buone.......... ma per le vipere quelle coione!!

 

Toni Confin

 

 

f

I CIANTOI DE LA MEA CIASA

 

Tel ciantòn de la cusina
ciatòn le zapèle del nono
desto a parlà co la nona
sul Col Baius, ciatòn la scoa
che l’à dorou par duta la vita
e anche i scarpoi co le brocie
de cuanche so fiol avea fato
l’alpin. Te l’autro ciantòn
se ciata ncora la so bagolina,
l so ciapel e la mantelina
cossì sbiadìda che la somea
na coltrina aonde se vede
le crepe tel muro. E tel ciantòn
del fienil se tocia la zoca
sbreàda da masa colpe
de manarin, la lioda cuasi
marza. E inte te stala
se sente senpre l’odor
de le vacie dute sparide
da tante ane; l festin
del porzel l’é sempre vuoto
e se ciata na piuma de pita,
tre file de fien te la cianà,
na zapa col manego roto,
na careola sentha la roda:
l’ é proprio l sogno de n bocia.
Son ruade a fei autre ciantoi
pien de robe moderne. Forse
no val pì la pena de tirà fora
le robe de n ota. No avon pì
bisuoi de sentì le miserie
de alora. Ne basta chele che
gira ntorno da sera a bonora.

Adeodato Piazza

 

AFORISME

I nostre vecie diséa

chi che magna puoco
dovarae cagà de manco
e chi che parla puoco
de seguro npara tanto.

La vita é come na pita:
na ota la ponde,
na ota la schita
ma l á senpre fame.

Rosa de sera, sol a bonora,
se de matina la pioa é visina.

La lenga bate senpre
sora l dente marzo.
Se tu te parle massa
meo betete na dentiera.

Cuanche rua la nuote
te npize na candela
parché la to preghiera
no vade senza vela.

L’inverno apena morto
me à fato massa storto.
É ruou la primavera
e dormo n tin pí dreto
sul liéto chesta sera.

No é senpre la cucagna
cuanche sona na cianpana,
chalche ota é na frana
che vien da la montagna.

Ei sentiu dal cianpanil
ruá le tre de chesta nuote
che me ciata desedou
a remenà parole vecie.

Le vien fora come i bocie
che sparisse sote i ocie
cuanche é l’ora de dì a scola
o di sù a scoltà la messa.

Forse é vero che poeti se nase
ma de siguro se muore puarete.

Na ota i patía tanta fame
adés tante muore de fede

e cuanche le pite no ponde
é meo no parlà de fortaia…

Adeodato Piazza

 

 

L VECIO E L DOVIN

 

Se fa ben o se fa mal a deventà vecie?
Da na parte se diventa pì sàvie,
da l’autra se se desmentea de tante robe
nparade su la soa pèl. No sei risponde
a chesta domanda parché non son
proprio vecio ma neanche tanto dovin
da no capì la diferenza. Vedo barba Tita
che camina col baston e dopo n tin
l se senta su na bancia. Alora l me conta
de la prima guera cuanche i à fato sautà
l forte de Col Pizol. Cussì tanta paura
che anche Vigo sautàse par aria, ma cuasi
dute le père l’é deste a finì te Palù Granda.
Forse era stou n miracol ma no se sa.
E nene Maria che se recorda de cuante
à ciapou la Spagnola, de cuanta fame
che dute à patiu. Ades i dovin scoraza
su par la Riva de la Madona coi motocross,
no credo che i pense a le miserie passade
tel nostro paes. Basta che i ebe l serbatoio
pien de benzina e trenta euro da spende.
Duto l resto può dì n malora, che i dovin
ades se ne frega de chele storie da vecie.

Adeodato Piazza

f

LA FILASTROCCA DE PELOS

Di Nardi Giannino e Da Rin Virginio
             Composta nel 1955

 

SALENDO PER LA STRADA
CHE PORTA A STO PAESE
COL PORTAFOGLIO VUOTO
E CON TUTTE QUELLE SPESE,

MI TROVO GIA DI FRONTE
AD UNA CENTRALE ELETTRICA
E TROVO IL GUARDIANO
CHE MI MOSTRA LA BOLLETTA

E LA CORRENTE ELETTRICA
E’ UNA GRAN BELLA COSA
TI FA CACCIAR QUATTRINI
PERCHE’ E’ MOLTO COSTOSA.

AVANTI SEMPRE A PIEDI
PER VIA NAZIONALE
SALUTO LA BIDELLA
E LA SCUOLA COMUNALE

CE’ TINO E NENE ERMINIA
A SINISTRA NENE CHIARA
FACCIAMO UN DEL SONETTO
CON LA NOSTRA CHITARRA,

A QUELLI DI PERETTE CON
QUELLI DI SAGREO
SONO FAMIGLIE ANTICHE
CAMPIONI DEL TORNEO

ED IL TERZETTO SADE
IN QUELLA VILLA BIANCA
CON LA CORRENTE ELETTRICA
A LORO IL PAN NON MANCA

MI SOTTOSCRIVO ANCH’IO
A QUESTA CANZONETTA
SE BEN CHE DELLA LUCE
NON PAGO LA BOLLETTA

DAL SANTO PASSO AL SARTO
CHE OR E’ MOLTO LONTANO
NON VOGLIO DIRE NIENTE
PERCHE’ E’ TIPO MOLTO STRANO

E LA DA CHI DE ZANCO
RAPPRESENTANZA DEGLI OSEI
A VENTI METRI SOPRA CI STA IL
SIG. NARDEI

IL SARTO L’ HA CUCITO
E CHILLE L’ HA PIALLATO
OSVALDO E’ LA CHITARRA
TUTTI GLI ACCOMPAGNAVA

IL DIRETTOR D’ORCHESTRA
VENUTO DAL QUEBEC
PER QUESTO SI CHIAMAVA
ORESTE VERRIMEC

E LE SORELLE LUCA SON
MOLTO RAFFINATE NEL
FARE LA POLENTA E
PELARE LE PATATE

ANCHE IL SIG. NICOLA
CANTANDO LA VIOLETTA
CON LUI C’E’ ANCHE
LUCIANO CHE SENTE LA FIACCHETTA.

SUL COLLE SON GLI AGNOLI
IN MEZZO A QUEL BOSCHETTO
IO FACCIO UN PASSO AVANTI
PERCHE’ SONO COSTRETTO.

IL POVERO MIRAVALLE
VENDUTO LI PER LI
IL NOSTRO DIVERTIMENTO
CHE MALE ANDO’ A FINI’.

MI SENTO PIU’ TRANQUILLO
E DICO A TE LUCIANO
ANDIAMO DA PULIN
A PRENDERE UN CINZANO.

A SUD CE’ BONAVISA
A NORD CE’ SAMUELE
DI FIANCO SIORA GINA
CHE CUCINA LE FRITTELLE.

IL VECCHIO FRUTTIVENDOLO
A DATO LE DIMISSIONI
E IL LORO SUCCESSORE
E’ TITA E SALVATORE.

NON BEVO PIU’ BISCOTTI
PASSANDO QUI DAVANTI
VADO DAL MACELLAIO
E ATTENDO TUTTI QUANTI.

A PELOS CE’ UN MACELLAIO
E’ GIOVANOTTO SIMPATICO E GAIO
CHE HA I CLIENTI A PIU NON POSSO
NIENTE CARNE MA SOLO OSSO

MI SENTO UN PO’ INDISPOSTO
E CORRO IN VIA PURGA
COLPA DELLE SARDELLE
CHE MI FAN VENIR LE TAVANELLE

PREMIATA SARTORIA MA
ANDIAMO PURE AVANTI
CHE FORSE DA PILOTTO
CI FERMIAMO TUTTI QUANTI

FACCIAMO UN SALTO IN LUNGO
PARLO DI VIA PIANE
CHE NELLA STAGIONE ESTIVA
CRESCONO PURE LE BANANE

A CHI DE DAVIDE
DON PAOLO SORRIDE
SEDUTO SULLA POLTRONA
E DI FRONTE CE’ CORONA

DA MEDICO CHIRURGO
PASSIAMO MOLTO IN FRETTA
E GIU’ PER VIA RIZZOTTO
VADO COME UNA SAETTA

SU PER QUESTO SENTIERO
CE’ PURE IL CAMPANARO
SAN LUIGI BENEDETTO
E DI SOPRA CE’ MORETTO

CHI DE PINELLA AVEVANO UNA GATTA
CHE TUTTE LE NOTTIFACEVA LA MATTA
E SUONAVA LA CAMPANELLA
VIVA LA GATTA DE CHI DE PINELLA

CHE FRASTUON CHE BACANCHE SUSSURRO
UN RULLAR COME FOSSE UNTAMBURO
SEMBREREBBE UN COSA DA NIENTE
MA SPAVENTA LE VACCHE E LAGENTE

UN ROMBAR
COME UN TERREMOTO
INVECE E’ BRUNO
CHE VIENE CON LA MOTO

CON IL DOLCE E AMATO PLENER
CHE SORGE SUL COLLE
FINIAMO LO STORNELLO
DEL PAESE CHE E’ PIU’ BELLO

f